26.11.2013 19:06

Podstata ovládání (Odpojení)

 

Dopřejte svému mozku klid a sledujte mraky plující po obloze, nebo si povídejte o tom, co je ve vašem životě zrovna aktuální. Co máte uloženo v krátkodobé paměti, ať nemusíte spoléhat na schopnosti samotného systému. Nevysedávejte denně několik hodin u internetu a nenoste si práci domů. Naučte se si život rozdělit na nezbytnou nutnost a odpočinek.

Podstata ovládání  (Odpojení)

Znáte to všichni a zpravidla tomu nevěnujete žádnou pozornost. Jdete z práce, nebo za jinou aktivitou, a když si pak uvědomíte, že někde jste, ani za nic si nedokážete vzpomenout, co se dělo před tím. Víte, že v určitý okamžik jste se rozhodli a potom, že už se to stalo. Ale, co bylo mezi tím? Je i tohle hra, do které jste vtaženi? Z určitého pohledu ano, i když má kořeny hluboko v minulosti a teprve mnohem později si mocní uvědomili, že to je přesně to co potřebují. V ten okamžik hra mohla začít.

Ještě dříve však, než otevřeme celé téma, musím zareagovat na některé reakce ohledně strachu, a jak se dnes obecně říká, blbé nálady. To je totiž to, proč píšu tyto články. Jejich cíl je přimět vás vystoupit. Zjistit o co jde a vystoupit jednou pro vždy z této hry. Proto ji popisujeme a vynášíme na světlo světa její pravidla. Právě tato hra je zdrojem vašeho strachu a pocitu bezmoci. Protože žijete ve společnosti, kterou kdosi ovládl a rozsekal na jednotlivé objekty, které se navzájem nevidí a nevnímají. Které přehlížejí co se děje těm ostatním, hlavně když právě teď a tady jsem na tom lépe. Jenže ta hra počítá s každým z vás. V tom je její dokonalost. Nikdo se jí nedokáže vyhnout a dříve či později spadne do rozprostřené pavučiny.

U počátku strategie odpojení, stálo klasické školství, ačkoliv v té době nebylo s psychologií nijak propojeno. Děti chodily do školy a v několika hodinách se jim učitelé snažili předat něco ze svých vědomostí. Jak víme, ne vždy bylo a je, jejich snažení úspěšné, takže na základě těchto výsledků byl pak nebohý tvoreček zařazen do některé z kategorií blbec, menší blbec, ještě menší blbec a inteligent. Podle toho, se pak z blbců stávali popeláři, z menších blbců zámečníci a pekaři, z ještě menších blbců úředníci a sekretářky a z inteligentů doktoři a vědci. To vše se v poklidné atmosféře odehrávalo tak dlouho, než kohosi napadla otázka, jestli to vše jsou opravdu blbci a jestli třeba není chyba v metodě výuky. Ano jistě, na půdu škol vstoupila psychologie a spolu s ní i ďábel v přestrojení za Ježíška.

Výzkum postupně odhalil mnoho aspektů lidského myšlení a většina z nich mířila do jednoho a téhož bodu. Do krátkodobé paměti. Na počátku se nezdálo, že by se zde, na pomyslném smetišti lidského vnímání mohlo odehrávat cokoliv důležitého a možná i naprosto zásadního pro celou naší existenci a přesto, jak se záhy ukázalo, jde o zcela zásadní oblast našeho myšlení. V krátkodobé paměti se skutečně ukládá vše, s čím se v průběhu dne setkáme, ať už to důležité je, nebo nikoliv. A proto vůbec není od věci mluvit o smetišti. Bohužel zde končí i to, co se snažíme ve škole naučit a nese tak visačku důležité. Jenže náš mozek visačky nezajímají a řídí se vlastními pravidly, takže to jestli to důležité je, nebo není, rozhoduje podle vlastních pravidel. A právě tato interní pravidla rozhodují o tom, jestli jste, nebo nejste schopni se něco naučit.

Náš mozek se vůči krátkodobé paměti chová jako zlatokop. Tedy má před sebou haldu hlušiny, které nevěří a neřídí se jí. Protože doposud neví, jestli tato hromada obsahuje něco důležitého, nebo je to vše jen odpad, kterého je třeba se zbavit. A většina informací skutečně k ničemu není. Proto v okamžiku, kdy je mu dán prostor, většinou ve spánku, ale může to být i ve vědomém stavu, začne krátkodobou paměť procházet a porovnávat s pamětí dlouhodobou. Systém funguje tak, že vyhledává shodu, protože informace v dlouhodobé paměti se automaticky za důležité považují. Takže pokud určité poznatky na sebe navazují, nebo se doplňují, znamená to, že jde o cosi důležitého. Pokud nikoliv, je potřeba se o důležitosti přesvědčit. Jenže to už se může stát pouze ve vědomém stavu, tedy jde o prolomení oné bariéry, která odmítá většinu informací jako nepotřebnou a na jejímž základě se pak mažou. 

Logicky se tak záhy ukázalo, že čím více se informace v přechodné paměti shodují, tím lépe se našemu mozku s nimi pracuje. Tím snáze se učí. A naopak, čím více jsou různorodé, tím méně s nimi mozek dokáže pracovat. Ano, ukázalo se, že každý mozek dokáže určitou vědomost zpracovat, pokud se nemísí s množstvím odlišných informací. A právě tady do hry zasáhla vůle, kterou kvalita lidského poznání ani trochu nezajímá. Protože pokud lze našemu mozku myšlení usnadnit, opačná cesta mu v něm úspěšně zabrání. Tedy nikoliv dětem předat co nejhlubší poznání, ale zahltit jejich mozek maximem nesouvisejících informací. A to je přesně obraz současného školství. Já vím, že teď vás napadá ale vždyť …. Ano, i zde se nachází krok číslo dvě, který nakonec překročil zdi škol a universit.

Přechodná paměť má určitou kapacitu, která je sice mimořádná, ale je tu jeden problém. Dokud se mozek sám nerozhodne informaci odstranit, vězí v tomto labyrintu všeho možného po dobu několika měsíců. Náš mozek pouze přidává další a další a další. Přesto, že se ze všech sil snaží, tuto hromadu čehosi zpracovat, může být příjem informací nad jeho síly a jeho veškerá snaha selže. A spolu s ní i váš klidný život. Noc se pro vás stane noční můrou, protože mozek jede stále na plný výkon. Nedokážete si odpočinout, ráno vás pálí oči, máte problémy se zažíváním, krevním oběhem. Upadáte do neurotických stavů, kdy reagujete podrážděně a neúměrně situaci. A to je pouhý začátek.

V určitý okamžik dosáhnete kritického stavu a mozek má jedinou možnost jak tento stav řešit. Vyvolá stav opojení, kdy se vědomí jakoby odtrhne a vzdálí od vnímání, tak aby už další informace nepřijímal. Za normálních okolností, byste měli usnout, protože tento stav provází pocit silné únavy a apatie. Jenže si to nedovolíte. Máte přece ještě spoustu věcí k vyřizování, že? A v ten okamžik nastává fáze dvě, protože všechny smysly udržujete v bdělém stavu. Je to naprosto stejný stav jako při hypnóze, takže všechny informace obcházejí váš bezpečnostní aparát a jdou rovnou do podvědomí a dlouhodobé paměti. A té jak bylo řečeno, náš mozek věří. Od tohoto okamžiku, vás vše, s čím přijdete do styku, programuje jako robota.

Takže také když přijdete unavení z práce, tak rádi odpočíváte u televize?

Okamžitě jak byla tato skutečnost objevena, byl založen nový módní trend a tím je hon na informace. Lidé jsou bombardováni a zahlcováni tisíci a tisíci naprosto zbytečných a nesouvisejících informací. Řítí se ze všech stran. Z reklam, z televize, z počítačů, z mobilních přístrojů. Nepřetržitý a nekonečný sled blábolů, mnohdy na hranici idiocie, který kolem vás víří hodinu za hodinou, den za dnem, měsíc za měsícem po dobu mnoha let. A uvnitř této změti všeho možného odpadu, je do vás permanentně vkládán program. Zásady vědomého a loajálního občana. Učíte se sborově štěkat, když zaštěká vůdčí pes. Mluvíte o tom, o čem se mluví a odsuzujete to, co se má odsuzovat. Oblékáte si to, co se má oblékat, a sháníte doplňky, které vás mají doplnit. Klidně si necháte stáhnout kůži z hlavy, když to bude módní a někdo někde na správném místě řekne „udělej to!“

Ano, budete chodit potetovaní hady, draky, lebkami a kdo ví jakými příšerami a tvářit se, že je to normální a má to tak být. Chlapi budou nosit náušnice a ženy v kalhotách střílet po jinověrcích. Takže tak moji drazí. Oni už vás odpojili a kdy se vy konečně odpojíte od nich? Nebo budete hrát stále jejich hru, ve které vás budou vaše děti neustále napadat stejným nesmyslem o návratu na stromy. Než jim dojde, že z nich někdo dělá idioty, už těmi idioty budou a nikdy už nebudou schopné pochopit, že idioty jsou. Stále tu mluvíme o velké hře, ale jste to vy, na koho se tu pořádá hon. Takže už si to proboha nenechte líbit.

Odpojte se. Přestaňte sledovat zprávy, reklamy a stovky další zbytečností a věnujte se uvolnění. Dopřejte svému mozku klid a sledujte mraky plující po obloze, nebo si povídejte o tom, co je ve vašem životě zrovna aktuální. Co máte uloženo v krátkodobé paměti, ať nemusíte spoléhat na schopnosti samotného systému. Nevysedávejte denně několik hodin u internetu a nenoste si práci domů. Naučte se si život rozdělit na nezbytnou nutnost a odpočinek. Nenechte se otravovat stovkami telefonátů a zpráv od známých, kteří vám potřebují sdělit, že zrovna perou a k obědu budou mít kuře. Pokud chtějí, ať přijdou na návštěvu, nebo si spolu zajděte na šálek čaje. Klidně se věnujte zahradě, nebo chovejte králíky, ale najděte si činnost, která nevyžaduje se neustále něco učit a vstřebávat další a další stovky informací.

To první co pocítíte, bude úleva. Postupně budete moci klidněji spát. Zlepší se vaše schopnost komunikace. Ustoupí neurotické stavy a budete schopni situace řešit racionálně a v klidu. Začnete lépe vnímat lži, kterými jste permanentně atakováni, a které se snaží ve vás vytvořit iluzi jediného možného světa a řešení, které nabízejí ti, co se opájí mocí. Je to jeden podvod za druhým. A vy budete schopni si uvědomit, že to není nic, co musí být, protože ti nahoře si vše jednoduše vymýšlí. Vytváří stav, který upevňuje jejich pozici moci. Ale o tom zase příště.

prevzaté z www.osud.cz

—————

Späť


Kontakt

Škola LAKreD

Alejova 2
Košice
04001


00421911 182 576
0908 08 11 74