04.05.2012 12:35

Záhada mizejících včel vyřešena: neonikotinoidy

Pokud by šlo o povídku, lidé by kritizovali zápletku jako příliš přitaženou za vlasy – vzkvétající kolonie mizí přes noc beze stopy, těla obětí nejsou nikdy nalezena. Jenže v tomto případě nejde o fikci: Přesně to se děje celé třetině komerčních včelstev, více než milionu koloniím každý rok. Zdánlivě zdravá společenství odletí a nikdy se již nevrátí. Včelí královna a matka úlu je opuštěna, vyhladoví a umírá.

 

Pokud by šlo o povídku, lidé by kritizovali zápletku jako příliš přitaženou za vlasy – vzkvétající kolonie mizí přes noc beze stopy, těla obětí nejsou nikdy nalezena. Jenže v tomto případě nejde o fikci: Přesně to se děje celé třetině komerčních včelstev, více než milionu koloniím každý rok. Zdánlivě zdravá společenství odletí a nikdy se již nevrátí. Včelí královna a matka úlu je opuštěna, vyhladoví a umírá.

Tisíce vědeckých slídilů se zabývaly tímto případem posledních 15 let a pokoušely se zjistit, proč naše včely mizí v takovém alarmujícím počtu. „Toto je největší obecná hrozba pro náš potravní řetězec,“ podle Kevina Hacketta, šéfa národního programu včel a opilování amerického ministerstva zemědělství.

Až donedávna byly důkazy ohledně příčiny záhadného „kolapsu kolonií“ (CCD), který ohrožuje budoucnost včelařství na celém světě, neprůkazné. Ale tři nové studie ukazují vinícím prstem na viníka, kterého mnozí podezřívali celou dobu, a to třídu pesticidů známou jako neonikotinoidy.

Jen v USA tyto pesticidy, vyráběné primárně německým chemickým obrem Bayer a známé zkráceně jako „neonika“, pokrývají semena kukuřice, pšenice, sóji a bavlny na 142 milionech akrech. Jsou také běžnou přísadou v domácích zahrádkářských produktech.

Výzkum zveřejněný minulý měsíc v prestižním časopise Science ukazuje, že neonika jsou absorbována vaskulárním systémem rostlin a kontaminují pyl a nektar, který včely sbírají. Jsou to nervové jedy, které své hmyzí oběti desorientují a poškozují schopnost včel navigovat domů, což může být důvodem jejich záhadné neschopnosti vrátit se zpět do úlu.

Další studie zveřejněná v časopise Americké chemické společnosti Environmental Science and Technology spojila neonika obsahující prach uvolněný do vzduchu v době leteckého osevu se „smrtícími účinky srovnatelnými s fenoménem ztrát kolonií pozorovaného včelaři“.

Entomologové univerzity Purdue zjistili, že včely v infikovaných včelstvech se třesou, mají nekoordinované pohyby a křeče, kdy toto vše jsou známky otravy insekticidy. A další studie provedené vědci Harvardské fakulty veřejného zdraví v podstatě replikovali kolaps kolonie v několika včelstvech jednoduše tím, že použili malé dávky oblíbeného neonika imidaclopridu.

Ale vědci věří, že expozice toxickým pesticidům je pouze jedním z faktorů, které vedly k poklesu počtu včel v posledních letech. Zničení a fragmentace včelích habitatů, v důsledku využívání půdy a šíření zemědělských monokultur, připravuje opylovače o jejich různorodou přirozenou potravu. To již vedlo k vyhynutí řady druhů divokých včel. Pěstování genetický upravených plodin – z nichž některé obsahují toxické insekticidy ve své genetické struktuře – může být také zodpovědné za otravu včel a oslabení jejich imunitního sytému.

Každé jaro jsou miliony včelích kolonií přepraveny náklaďáky do centrální kalifornského údolí a dalších zemědělských oblastí, aby tam nahradili divoké opylovače, kteří v mnoha částech země zmizeli. Tyto včely jsou běžně krmeny kukuřičným sirupem bohatým na fruktózu, namísto jejich vlastním výživným medem. A ve snaze zvýšit produktivitu jsou nyní královny uměle oplodňovány, což vedlo ke znepokojivému poklesu v genetické rozličnosti včel. Včely jsou také zaprašovány chemickými jedy na kontrolu roztočů a dalších patogenů, které se v přesycených komerčních koloniích rozmohli.

V r. 1923 Rudolph Steiner, německý zakladatel biodynamického zemědělství, předchůdce moderního organického hnutí, předpověděl, že do sta let povedou umělé průmyslové techniky používané při pěstování včel ke kolapsu druhu. Jeho proroctví bylo přesné!

Včely medonosné byly přirovnány ke kanárkům v dole. Jejich mizení je způsob, jakým nám příroda říká, že podmínky se ve světě kolem nás zhoršily. Včely dlouho nepřežijí, pokud nezměníme naše komerční praktiky pěstování a neodstraníme smrtící jedy z jejich prostředí. Masivní vymření opylovačů by ohrozilo světový potravní řetězec a zničilo ekosystémy, které na nich závisí. Ztráta těchto tvorů by mohla svým dopadem na život na Zemi konkurovat klimatické změně.

Přesto je to katastrofa, která se stát nemusí. Německé a Francie již zakázali pesticidy, které byly spojeny s úmrtím včel. Stále je čas včely zachránit, když budeme spolupracovat s přírodou, místo abychom pracovali proti ní, podle zelené a autora Billa McKibbena:

„Po překročení určitého bodu nemůže přírodu přimět, aby vyhověla našemu průmyslovému modelu. Kolaps včelstev je varování – a šikovnost pár včelařů ve zjišťování, jak pracovat se včelami nikoliv jako páni, ale jako partneři, nabízí jasnou naději pro mnohá naše ekologická dilemata.“

Zdroj

překlad Osud 2012

 

—————

Späť


Kontakt

Škola LAKreD

Alejova 2
Košice
04001


00421911 182 576
0908 08 11 74